Výroba Velorexu – Od bratří Stránských po sériovou produkci

Výroba

V roce 1938 František Stránský (nar. 1914) začal provozovat živnost spolu s učněm — svým bratrem Mojmírem Stránským (nar. 1924) — v Parníku u České Třebové pod firmou MOTO-VELO-sport, opravna jízdních kol. Prováděli opravy bicyklů a již od roku 1936, inspirováni tříkolkami Morgan, přemýšleli o koncepci levného vozítka, které by zaplnilo mezeru mezi motocykly a automobily.

V roce 1943 bratři Stránští postavili první zkušební tříkolku, jejímž základem byla trubková konstrukce potažená tenkým duralovým plechem, mechanické části pocházely z bicyklu. Tak vznikla první „kára na ose" — OSKAR.

V roce 1945 si pronajali krámek s dílnou u silnice v České Třebové a vyrobili první sérii tříkolek OSKAR: 3 kusy poháněl motor ČZ 150 cm³, 3 kusy motor PAL 300 cm³ a 6 kusů bylo osazeno motorem JAWA 250 cm³.

Tehdy prosadili koncepci tříkolky jako levného dopravního prostředku pro invalidy. Výhodou bylo nulové daňové zatížení — cena tříkolky se pohybovala na trhu v relaci 1/4 ceny motocyklu.

9. července 1950 se v Praze-Bráníku konala 1. soutěž vozítek a scooterů. František s OSKAREM s motorem JAWA 250 cm³ (startovní číslo 21) a Mojmír s OSKAREM s motorem DKW 350 cm³ (startovní číslo 34). Na náročné trati Mojmír dosáhl rychlosti přes 85 km/h a získal čestné uznání.

V roce 1950 došlo k začlenění dílny bratří Stránských do organizace VELO výrobní družstvo Hradec Králové, o dva roky později přejmenované na Velorex výrobní družstvo Hradec Králové. V roce 1951 se výroba přesunula do Solnice v Orlických horách.

Rok 1954 přinesl tragédii — 21. ledna havaroval František Stránský na zkušebním typu tříkolky na zledovatělé cestě a na následky těžkého zranění hlavy umírá.

V roce 1963 je zahájena výroba typu 16 s motorem ČZ 175 a od června výroba typu 16 s motorem JAWA 350 typ 572. V listopadu 1971 byla výroba tříkolových vozítek ukončena.

Typ 435-0 (čtyřkolka) — vyrobeno pouze 1 380 kusů, výroba ukončena v roce 1973.

Počty vyrobených kusů

Texty: VZTR & Libuna, aktualizováno 2004. Dr. et Mgr. Ladislav Šustr